Ahoj ctenari naseho pravidelneho obcasniku Chose Time,
dalsi rano nas probudily paprsky karibskeho slunce a my se po noci stravene v utulnem zdenem domecku celi nateseni vyhrnuli ven, abychom se podle predchozi domluvy presunuli do plazovych raksovych domku, tzv. cabanas. Jak uz jsme se ale nekolikrat presvedcili, domluva s domrodci je znacne obtizna, takze nam slibene cabanas byly uz prodane. Nevadi, pod palmovymi destniky jsme posnidali vlastnorucne umichane mussli a vyrazili na plaz. Veru, Pepa a Lukas meodolali nabidce vyjizky lodi s potapenim kolem koralovych utesu. Ja jsem strazila na plazi a pozorovala mistni domorodce/masery, jak masiruji nejen tela turistu, ale i jejich penezenky - tady by se ti, Jani, libilo, za hodinovou masaz 500 dolaru.
Cely den jsem se peclive ukryvala ve stinu palmy, ale stejne jsem skoncila jako s krkem jako rak vhozeny do varici vody. Chladivou pochoutkou, ktera nam zprijemnila rozpalena tela, byle kokosova svacinka. Kokosove mleko i kokosova dren z kokosu, ktery Pepca nalezl pod nasi stinnou palmou a ktery vlastnorucne oloupal, s pomoci noze a kamenu otevrel a naporcoval. Pochopila jsem, ze vedle Pepci bych prezila i na pustem ostrove. Takovy kokos jsme nikdy nejedli, opravdu plny mleka a ta chut...treba se nam nejaky podari utajit pred mexickou kontrolou na letisti a privezeme vam na ochutnani.
Vecer jsme zakoncili dvema sety volejbalu s parem z Quebecu a pak jeste vinem a typickou ceskou pochoutkou - piskoty na plazi. Nejvetsi uspech mela ceska hymna v nasem podani a na prani Quebecanky i ukazka typickeho ceskeho rapu - Vodopady od skupiny Chaozz. Veru jeste okorenila ukazku ceske hudebni produkce tancem na pisen Vitr od Lucie Vondrackove. Rovnez sklidila nemaly uspech a mlady par nam za oplatku zaspival francouzskou hospodskou pisen.
Dnesni den nas privitala podmracena obloha, kterou jsme ale vzhledem k nasim vice ci mene zpalenym telum docela uvitali, a vyrazili pesky na nedaleke ruiny. Pohled na polorozpadly chram na utesu pusobil opravdu magicky, dojem kazily pouze davy turistu.
Radi bychom nase zazitky okorenili jeste nejakou peknou fotkou, ale bohuzel mistni pocitace nepodporuji pripojeni evropskych karet a fotaku...takze se teste na fotecky a nase vypraveni az doma.
Pac a pusu Karca a spol.